„Ten, kdo hledá duchovního učitele, měl
by hledat světlo nejprve v sobě...
Pokud někdo není schopen přímo se spojit
s tímto vnitřním světlem, musí hledat světlo venku.
Vnější světlo – duchovní učitel – je člověk,
který provází upřímného hledajícího na jeho vnitřní cestě,
aby mu pomohl navázat spojení s vnitřním světlem – moudrostí.
Ten, kdo se opravdu snaží zažít své vnitřní světlo, snadno
najde i světlo vnější, které mu bude na jeho vnitřní pouti
nápomocno.
Každý jednotlivec musí prožít pravdu ve
svém vlastním srdci, protože zkušenost druhých nelze ztotožňovat
se zkušeností vlastní. Osvícený učitel nikomu nemůže předat
své vlastní osvícení.
Rady učitele nám slovně pomáhají pochopit
naše mentální a fyzické funkce, projevy a problémy, abychom
mohli začít s hledáním sebe sama. Povinností duchovního učitele
je předávat žákům informace a povinností žáků je praktikovat
je a přeměnit je ve vlastní krev.
Každý chápe realitu spíše na základě svých
vlastních schopností než na základě reality samotné. Vaším
duchovním učitelem proto může být jen takový člověk, který
vám rozumí a kterému rozumíte vy.
Nejdokonalejším a nejzákladnějším učitelem
je příroda a příroda má pro všechny bytosti, a zvláště pro
lidské bytosti, jen jediný cíl: převést je od mnohosti do říše
jednoty.
Duchovní učitel nikoho nevede k závislosti
na své osobě ani nepředstírá, že je něčí mistr. Ti, kdo sami
sebe deklarují jako světlo nebo kdo jen předstírají, že jsou
světlem, jím s naprostou určitostí nejsou.
Skutečný učitel je ten, kdo z vašeho srdce
odnímá energii soutěžení a žárlivosti a učí ho milovat nejen
všechny osoby v přítomnosti, nýbrž i v minulosti a budoucnosti.
Když je nastoleno spojení s vnitřním světlem, všechno sobectví,
sklony ke špatnosti, chaos, disharmonie, ignorance, samolibost,
nepochopení, konflikty, nenasytnost, chtivost a nenávist zmizí
a nahradí je plynulý tok lásky, porozumění, sounáležitosti,
nezištné služby, vděčnosti a soucitu.”
|